Spolek pro vojenská pietní místa

Pamětní deska J. H. Krchovský

Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Poznámka:

Básník a hudebník J. H. Krchovský byl odpůrcem komunistického režimu a přispěvatelem řady samizdatových periodik.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/J._H._Krchovsk%C3%BD , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )

Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Ivan Martin Jirous

Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Poznámka:

Básník a výtvarný teoretik Ivan Martin Jirous byl jednou z hlavních postav českého undergroundu a odpůrcem komunistického režimu, který ho několikrát uvěznil. Byl signatářem Charty 77.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ivan_Martin_Jirous , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )

Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Andrej Stankovič

Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou

Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Egon Bondy

Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Poznámka:

Básník a filozof Egon Bondy patřil mezi zásadní postavy undergroundu a protikomunistické intelektuální rezistence, ale také byl konfidentem Státní bezpečnosti.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Egon_Bondy , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )

Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Ivo Vodseďálek

Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Poznámka:

Básník a výtvarník Ivo Vodseďálek byl od komunistického převratu v roce 1948 aktivní v literárním undergroundu a samizdatu.
(zdroj: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1155 , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )

Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Petr Kabeš

Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Poznámka:

Básník Petr Kabeš byl signatářem Charty 77.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Kabe%C5%A1 , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )

Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19'' (přibližné místo v chodníku)
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Zbyněk Hejda

Umístění: Praha 1, U Sovových mlýnů 527, v chodníku před budovou
Poznámka:

Básník Zbyněk Hejda byl činný v samizdatu a byl signatářem Charty 77.
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyn%C4%9Bk_Hejda , https://www.praha1.cz/nova-stala-expozice-na-kampe-pripomina-basnicky-disent/ )

Souřadnice: N50°5'1.76'' E14°24'29.19''
Pomník přidal: Jiří Padevět

Pamětní deska Pavel Tigrid

Umístění: Praha 1, U starého hřbitova 3/248, na rohu zdi kolem domu
Poznámka:

Pavel Tigrid (rozený Pavel Schönfeld; 27. října 1917 Praha – 31. srpna 2003 Héricy, Seine-et-Marne, Francie) byl významný český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Svůj pseudonym „Tigrid“ odvodil od řeky Tigridu, jako vzpomínku na hodiny zeměpisu a dějepisu na základní škole v Semilech.
Pavel Tigrid emigroval poprvé v roce 1939, přes Německo a Francii do Anglie. Za druhé světové války působil v Londýně. Podílel se na exilovém vysílání v rádiu BBC [3] a úzce spolupracoval s předsedou exilové vlády Msgre. Janem Šrámkem, pod jehož vlivem konvertoval ke katolické víře.[zdroj?]
Bezprostředně po konci války se v červnu 1945 z Londýna vrátil na vyžádání komunistického ministra informací Kopeckého, který ho chtěl umístit do vysílání Československého rozhlasu, z čehož následně sešlo a Pavel Tigrid se dále neživil slovem, ale textem.[zdroj?] Po návratu do ČSR se také poznává s Ivanou Myškovou, jejíž babičkou byla Terezie Brzková, známá filmová herečka. S Myškovou se v roce 1947 oženil, a pokračoval ve spolupráci s Československou stranou lidovou. Byl šéfredaktorem časopisu Obzory, který byl známý svými kritickými, ostře protikomunistickými postoji a v němž se jako jeden z prvních ostře postavil proti krutému zacházení s Němci.[zdroj?] Díky možnosti zřídit pro lidovce druhé periodikum, založil časopis Vývoj.
20. února 1948 odjel na pozvání britského atašé do britské zóny v Berlíně, kde podle pomlouvačných zpráv mělo být nehumánně zacházeno s lidmi. Tigrid vycestoval na diplomatický pas, který neodevzdal na ministerstvu, za což byl na něj vydán zatykač, který dorazil na hranice hodinu po tom, kdy je v autě přejel. O únorovém převratu se dozvěděl v Mnichově, kde ani nemohl podat novináři žádané prohlášení k vývoji v ČSR, jelikož jeho žena byla komunisty na tři měsíce uvězněna v pankrácké věznici. Po propuštění se ji podařilo přes Šumavu převést přes hranice. Po odchodu do mnichovské emigrace byl v roce 1951 pověřen vedením rozhlasu Svobodná Evropa (SE). Rozhlas měl vysílat pro všechny komunistické země, avšak Československé vysílání bylo první, jakožto zkušební. Roku 1952 odešel s manželkou do USA, kde se živil jako číšník, stejně jako za války v Londýně. V roce 1956 v reakci na maďarské události začal vydávat čtvrtletník Svědectví, s jehož redakcí, ženou i dětmi přesídlil roku 1960 do Paříže. V Paříži se stýkal s člověkem z prostředí KSČ, který do Paříže vyvážel důležité interní informace. V Paříži se také poprvé setkává s Václavem Havlem. Až do konce svého života byl spolupracovníkem SE, odkud ostře vystupoval proti totalitní zvůli komunistického režimu s typickým vtipem a sarkasmem. Představiteli KSČ byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje.
Ve vysílání Svobodné Evropy se věnoval různým publicistickým žánrům, projevům, komentářům k dobovému tisku a k dobovým událostem (například k procesu s Rudolfem Slánským a k procesu s Miladou Horákovou).
Po Sametové revoluci působil v ČR jako spolupracovník prezidenta Václava Havla, na jehož pozvání se vrátil do Československa 28. prosince, a od roku 1992 jako ministr kultury první Klausovy vlády, jmenovaný za KDU-ČSL.
V roce 2003 se rozhodl pro dobrovolný odchod ze života a přestal brát životně důležité léky.
Deska byla odhalena 25.10.2007.
(Zdroj: Wikipedia)

Souřadnice: N50°5'23.71'' E14°25'5.45'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Diana a Vladimír Štruplovi
Příprava dat: Vladimír Štrupl

Pamětní deska generál Karel Janoušek

Umístění: Praha 1, U Železné lávky 127/4

Souřadnice: N50°5'26.95'' E14°24'39.49'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl

Pomník Obětem 1. , 2. a 3. odboje

Umístění: Praha 1, Újezd 450/40

Souřadnice: N50°4'55.85'' E14°24'16.13'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Vladimír Štrupl