Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. světové války

Autor: Zdeněk Surýnek, 26.03.2011

z pomníku zřejmě odcizena deska se jmény obětí

Pamětní deska Jan Pelcl

Autor: Milan Zachodil, 11.07.2022

Pamětní deska Stanislav Antonín Stejskal

Autor: Jelínek, 19.01.2015

Pamětní deska Obětem 1. světové války

Autor: Petr Válek, 02.01.2011

Ondráček František, nar. 16.2.1885, Jundrov. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Zajat 1.12.1914, Valjevo (Srbsko). Do ČS legií ve Francii se přihlásil 7.3.1918, Cognac. Zařazen 16.4.1918 jako vojín k 21. střeleckému pluku. Padl 23.10.1918 u Verdunu.
Tomeš Antonín, nar. 2.11.1890/30.10.1890, Brno. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako desátník. Zajat 1917, Itálie. Do ČS legií v Itálii se přihlásil 10.12.1917, zařazen 15.6.1918 jako vojín k 23. střeleckému pluku. Padl 27.10.1918. (Jiný legionář tohoto jména příslušný do Brna není v databázi VÚA uveden.)
Volejník Jaroslav, nar. 23.9.1896, Jundrov. V RU armádě sloužil u 8. pěšího pluku jako vojín. Zajat 17.6.1916, Styr. Do ČS legií v Rusku se přihlásil 26.5.1917, zařazen jako vojín k 1. střeleckému pluku. Padl 9.7.1918.
(zdroj databáze VÚA Praha)

Kameny zmizelých – rodina Kirschner

• + o skupině VPM (Kameny zmizelých)
  • Projekt Kameny zmizelých (Stolpersteine)
    http://www.stolpersteine.com/
  • Zobrazit všechna VPM ve skupině

Autor: Vladimír Šustáček, 18.01.2022

Tyto kameny zmizelých na památku obětí holocaustu byly odhaleny v roce 2015. Deportovaná rodina zahrnovala Friedu Kirschner a její dvě děti, vztah Cecilie Kirschner k ostatním není z dostupných pramenů zcela jasný (pravděpodobně se jednalo o tchyni Friedy).
(více informací: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1721)

Pamětní deska Jan Pulpytel

Autor: Ivo Šťastný, 01.09.2005

Půlpytel (Podhajský) Jan, kapitán pěchoty v zál. čs., osobní číslo Z; Z-10.500.138, nar. 4.7.1900, Okrouhlá Radouň, okres Jindřichův Hradec, příslušník 3. čs. samostatná brigáda v SSSR, 5. pěší prapor. Odveden 9.7.1939, PL; Krakov a SV. Padl 13.9.1944, Karpaty, Zboiska. (zdroj databáze VÚA Praha)

Pamětní deska vojákům 43. pěšího pluku

Autor: Miroslav Marek, 13.09.2017

V noci z 21. na 22. ledna 1933 napadla skupina členů Národní obce fašistické pod vedením bývalého důstojníka čs. armády Ladislava Kobsinka, který byl propuštěn ze služby kvůli psychickým problémům, kasárna v Brně‑Židenicích. Při krátké přestřelce přišel o život jeden útočník a několik dalších bylo zraněno. Když útočníci narazili na rozhodný odpor vojáků, postupně se rozutekli pryč. Většina byla pochytána v blízkosti kasáren. Hlavní aktér této události i se svým společníkem Duchoslavem Geidlem, bratrancem vůdce N.O.F. Radoly Gajdy, uprchl do Jugoslávie, odkud byli oba nakonec brzy vydáni do ČSR.
(zdroj: http://www.fronta.cz/kalendar/zidenicky-puc )

Pamětní deska byla odhalena 13.9.2017. Součástí události byl slavnostní nástup vojáků v dobových uniformách a výstava historické techniky.
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1753)

Pamětní deska Adolf Opálka

Autor: Vladimír Šustáček, 17.06.2022

Adolf Opálka byl československý parašutista, vycvičený pro plnění zvláštních úkolů. Jeho skupina Out Distance byla vysazena 28.3.1942 nedaleko Telče, odtud se přesunul do Prahy. Zemřel v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze, společně s dalšími 6 parašutisty, kteří se podíleli na přípravě a provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Pamětní deska na židenických kasárnách byla odhalena 16.6.2022 u příležitosti 80. výročí smrti Adolfa Opálky. Ten zde sloužil od 1.10.1936 do 31.8.1937 u 43. pěšího pluku.
Ve stejný den mu byly v Brně odhaleny ještě další dvě desky – na Štefánikově ulici 25 a ve vestibulu obchodní akademie na Kotlářské ulici. Všechny tři pamětní desky připomínají „brněnské stopy“ Adolfa Opálky. O den později (17.6.) byla odhalena ještě deska v Povážských kasárnách v Ružomberku, kde Adolf Opálka sloužil od července 1938 do dubna 1939. Iniciátorem umístění pamětních desek byl klatovský pedagog a historik Lukáš Kopecký spolu s organizací Paměť národa.
(zdroje:
FORUM 24 – https://www.forum24.cz/v-brne-pribyly-tri-desky-pripominajici-parasutistu-adolfa-opalku-chysta-se-dalsi/
Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2080)

Pamětní deska František Šauman

Autor: Vladimír Šustáček, 25.08.2021

František Šauman, poštovní úředník
(původní příjmení Schaumann, v roce 1930 změněno na Šauman)
*1.10.1895 Brno-Židenice, +4.4.1942 Osvětim
Zúčastnil se bojů 1. světové války v Itálii, kde v roce 1918 vstoupil do čs. legie. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové skupiny, která ničila německou vojenskou poštu. Gestapem zatčen 21.9.1941 s celou skupinou. Byli vězněni v Brně, Šauman byl odtud převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřel. Po válce byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam a Pamětním odznakem II. národního odboje in memoriam.
Pamětní deska na Šaumannově ulici osvětluje přejmenování ulice od září 1946, i když k tomuto místu neměl jmenovaný žádný blízký vztah (bydlel v jiné části Židenic).
Jméno Františka Šaumana se nacházelo také na pamětní desce obětem okupace z řad zaměstnanců pošty v budově bývalého Ředitelství pošt a telegrafů na Kounicově ulici 26 (deska tam již není a její osud není znám).
(zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna – https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=167)

Pamětní deska Velen Fanderlik

Autor: Vojtěch Stráník, 20.10.2013

Fanderlík Velen, JUDr, osobní číslo Z; F-2085, nar. 11.2.1907. Odveden 9.2.1940, Marseille, Francie. (zdroj databáze VÚA Praha)
podrobnosti viz http://www.kpv-praha15.wz.cz/kpv_SOVF_clanek03.htm; http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=75