Pomník Obětem 1. světové války

Pomník Obětem železné opony

Autor: Jan Kincl, 01.06.2008

Umístění: Cheb, 300 metrů od tržnice Zlatý Kříž, na silnici č.214 do NSR, po pravé straně u křížení s bývalou obslužnou pohraniční cestou v místech železné opony

Nápis:
Obětem železné opony

1948
Ján Anděl, František Fuchs, František Haas, Herbert Herold, Emil Houdek, Josef Marušák, Max Müller, Vojtěch Rygal, Wilhelm Specht, Walter Walsch, Antonín Weis
1949
František Erhardt, Antonín Josef Facun, Josef Kitzberger, Štefan Korček, Jiří Pečený, Josef Polka, Jan Přikryl, Josef Stočes, Ján Šponiar, Bedřich Šteiger, Jiří Štrupl
1950
Vasil Aranož, Jan Bašta, Heinz Erich Bauer, Alois Dorschner, Pavel Hynek, Richard Kolenko, Kazimír Markievic, Arno Martin, Jaroslav Monhart, Neznámý muž, Arnošt Pommer, Ondřej Puchner, Hermann Karel Rippl
1951
Oskar Bergman, Arnold Blank, Adilf Diviš, Miroslav Dub, František Honetschlager, Roman Honetschlager, Václav Kafránek, Neznámý muž, Neznámý muž, Hermann Oser, Jan Petruk, Karel Roban, Karel Rudolf, Josef Schubert, Bohuslav Steinacher, Josef Vencl
1952
Štefan Čitan, Josef Kormiluk, Daniel Linhart, Ing.Aleš Nováček, Jan Ondrejovič, František Smetana, Zdeněk Šnajdr
1953
Antonín Denk, Max Felbinger, Tomáš Kavalec, Miroslav Svatoň, Ludevít Toltín
1954
Hedwiga Kramná, Jan Svoboda, Zikmund Šál, Josef Vejražka
1956
Ladislav Vranák
1960
Ivan Jiran, Ladislav Němec
1961
Albert Jerke, Günter Vadas
1962
Karel Mojdl
1963
Neinrich Bruno, Ján Malarik, Ditrich Sudars
1964
Dagmar Tomcová
1965
Břetislav Funiok
1973
Roland Kremer
1977
Gernardt Schmidt
1978
Jan Novák
1981
Zdeněk Polášek

Poznámka:

Pomník vystavělo město Cheb, byl odhalen 27.června 2006. Autory jsou akademický sochař Antonín Kašpar a architekt Jaroslav Šusta.

Souřadnice: N50°4'46.67'' E12°22'26.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Jan Kincl

‹ ›

Autor: Karl W. Schubsky, 12.09.2014

Umístění: Cheb, pomník u místní komunikace odbočující ze silnice 2148 vpravo směrem k železniční trati při jízdě z místní části Podhrad

Nápis:
bez nápisu

Poznámka:

Pomník padlým byl odhalen v r. 1923. Počátek zmaru, a nejen zde, ale v celém pohraničí, začal krátce po válce, kdy bylo vysídleno německé obyvatelstvo. Definitivní konec nastal počátkem 60. let při výstavbě přehrady Jesenice, kdy byla zbourána celá stará část Podhradu včetně zámku. V r. 2000 byla horní část pomníku přemístěna naproti objektu k cestě vedoucí do Hájů přes bývalou Šlapanskou trať, dnes cyklostezka Cheb – Šlapany – Krásná Lípa - Waldsassen.
Historické foto ze sbírky: p. Karl W. Schubsky a p.Jiří Rak.

Souřadnice: N50°2'59.87'' E12°23'34.15''
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Jiří Rak

‹ ›

Pomník války 1866 - místo je zrušené

Autor: Karl W. Schubsky, archiv

Umístění: Cheb

Nápis:
z fotografie nečitelné

Poznámka:

- pomník příslušníkům I.R. 73 padlých ve válce 1866
- pomník byl odhalen v roce 1912
- pomník odstraněn novoosídlenci po jejich příchodu do pohraničí v roce 1945

rozhodnutí o odstranění:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30260040/soap-ch_00314_mesto-cheb-1945-1947_0660?x=72&y=205&w=503&h=358

zpráva o odstranění:
http://www.portafontium.eu/iipimage/30260040/soap-ch_00314_mesto-cheb-1945-1947_0870?x=43&y=302&w=502&h=357

Souřadnice: N50°4'46.67'' E12°22'26.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka
Doplnění informací: Karl W. Schubsky, Miroslav Hudeček

Hrob Dr. Hugo Zuckermann - místo je zrušené

Autor: Karl W. Schubsky, archiv

Umístění: Cheb

Nápis:
OBERLEUTNANT
DR. HUGO ZUCKERMANN
GEB. 15. 5. 1881 - GEST. 23. 12. 1914

ICH SAH DIE STERNE GEGEN
MITTERNACHT SICH NEIGEN,
EH NOCH MEIN BLICK DAS
LAND DER SEHNSUCHT
GRÜSSTE

Poznámka:

Zaniklý židovský hřbitov z roku 1874 se nacházel v jižní části města. Byl poškozen za Křišťálové noci a po roce 1948 zcela zrušen. V místě je jen památník z roku 1969.
Chebský básník JUDr. Hugo Zuckermann (nar. 15. května 1881 v Chebu) se proslavil v době 1. světové války svými válečnými písněmi. Nejslavnější a údajně nejoblíbenější se stala "Reiterlied 1914", kterou zhudebnil Franz Lehár a věnoval ji rakouskému následníkovi trůnu. Sbírku Zuckermannových básní pod názvem "Gedichte" vydali posmrtně jeho přátelé. Tato sbírka obsahuje jak válečné, tak i milostné, sionismus a židovství oslavující básně. JUDr. Hugo Zuckermann byl 23. listopadu u Radyma v Haliči těžce zraněn, převezen do lazaretu v jeho rodném městě Chebu, kde o měsíc později 23. prosince 1914 ve věku 33 let a 7 měsíců zemřel na následky zranění a břišní tyfus. Představitelům chebské ŽNO E. Löwymu, Ernstu Schickovi a rabinátu se podařilo díky podpoře členů ŽNO, pohřebního bratrstva chevry kadišy, přátel a jiných židovských obcí nashromáždit 12 000 Kč, které byly určeny na zhotovení uměleckého náhrobku Hugo Zuckermanna. Návrh vytvořil architekt Richard Herrmann a náhrobek byl slavnostně odkryt na židovském hřbitově v Chebu 13. června 1927.
(encyklopedie.cheb.cz)

Komunistický režim nebyl k židovským hřbitovům o moc lepší než nacistický. Například ve městě Cheb zdejší poslední židovský hřbitov neměli na svědomí Nacisté, ale naopak – poté, co odsud byli po válce vyhnáni poslední němečtí obyvatelé, vyhlásila neoficiálně radnice toto místo za kamenolom. Češi si tak chodili pro náhrobky, odváželi je a využívali na soukromé či veřejné účely (dláždění a podobně). Dnes je stále na hřbitově zahrádkářská kolonie.

Souřadnice: N50°4'46.67'' E12°22'26.11'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Hrob vojáků Rudé armády

Autor: Diana Štruplová, 16.06.2007

Umístění: Cheb, Ašská, v poli u silnice 214

Nápis:
ZDE ODPOČÍVÁ 29 SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ
KTEŘÍ SE STALI V TĚCHTO MÍSTECH
OBĚTÍ NACISMU V ROCE 1945
BUDIŽ VÁM NAŠE BRATRSKÁ ZEMĚ LEHKÁ

Památník vybudoval MNV-CHEB,
na návrh SPB-CHEB.
Jednota SPB-CHEB památník udržuje.

Poznámka:

V CEVH poznámka: "Neví se, jestli jsou tam pochováni, nebo byla provedena exhumace. Nejsou žádné záznamy."

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4102-10025
Souřadnice: N50°5'41.21'' E12°22'0.12''
Pomník přidal: Diana Štruplová
Doplnění informací: Milan Lašťovka
Příprava dat: Vladimír Štrupl

‹ ›

Pamětní deska DSAP

Autor: Karl W. Schubsky, 04.10.2014

Umístění: Cheb, Balthasara Neumanna 1, pamětní deska na budově bývalého Volkshausu DSAP

Nápis:
V tomto domě bylo ve 30.letech
20. století sídlo Německé sociálně
demokratické dělnické strany
v Chebu.Její členové se v roce
1938 postavili rozhodně na obranu
československé republiky.

In diesem Haus war in den 1930er
Jahren der Sitz der Deutschen
sozialdemokratischen
Arbeiterpartei. Ihre Mitglieder
setzen sich 1938 entschieden
für die Verteidigung
der Tschechoslovakischen
Republik ein.

Poznámka:

Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (německy Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik (DSAP)
http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_strana_d%C4%9Blnick%C3%A1_v_%C4%8CSR

Souřadnice: N50°4'54.03'' E12°22'19.01''
Pomník přidal: Milan Lašťovka

Památník Obětem 1. světové války - místo je zrušené

Autor: Karl W. Schubsky, archiv

Umístění: Cheb, Františkánské náměstí 84/3, budova kostela Sv. Kláry

Nápis:
z fotografie nečitelné

Poznámka:

Až do konce první světové války (1914 - 1918) patřilo Chebsko k Rakousku-Uhersku.
Proto Chebané bojovali v této válce jako rakouští vojáci. Byli odváděni buď k pluku Inf Reg. Č. 73, který byl umístěný ve městě Cheb od roku 1860, nebo do Landwehr pěšího pluku č. 6. Rakousko-uherská armáda posílala pluky Chebanů do zvláště tvrdých bojů (1914 v Srbsku, 1915 v Karpatech, v bitvách Isonzo, v "Sieben Gemeinde" (ital. Sette Comuni), a Piave). Počet obětí byl extrémně vysoký, 20 178 Chebanů, včetně 40 členů sboru Evangelické církve Míru v Chebu, bylo zabito ve válce. Byly to 3,81% z celkového počtu obyvatel.
Pro důstojné uctění památky padlých Chebanů byl v roce 1930 založen spolek "Egerländer Gedenkhallenverein". Město koupilo v roce 1923 celý komplex kláštera na Františkánském náměstí v Chebu a předal Spolku k dispozici odsvěcený kostel ke zřízení pamětní síně. Spolek shromažďoval dary od bývalých bojovníků, města Cheb atd. Na základě předložených 18 návrhů pro vnitřní konstrukci pamětní síně byl vybrán návrh akademického malíře Franze Gruse z Kraslic a architekta Heinrich Scherera z Chebu.
V kostelní lodi byly umístěny dva velké sarkofágy , na jehož stěnách byla jména všech padlých Chebanů, přední strana kostela měla být ozdobena velkou freskou.
Instalace sarkofágů byla zahájena okamžitě. Když byla hotova, obřad za mrtvé se konal každoročně v Pamětní síni. Ligou válečných invalidů byl vybrán 1933 pastor Hugo Gerstberger z protestantské církve Míru jako řečník na 29. října. Dne 11. srpna 1935, kdy již byly namontovány všechny jmenovky, vysvětil děkan Leopold Wallner pamětní síň. Mohutné oslavy byly také ukázkou lásky němectví na československé půdě. Z tohoto důvodu byly považovány za Čechy za provokaci. Po velmi dlouhé přípravné práce Franz Grus mohl začít na jaře roku 1937 s realizací svých fresek. Grus po poradě s veterány navrhl nástěnnou malbu, která byla nejen památník všem padlým Chebanů, ale také osobní zpovědí.
Projekt ještě nebyl ani dokončen, když začala v roce 1939 druhá světová války.
Po německé kapitulaci (8. května 1945) zničili interiér Pamětní síně Češi.
Byly rozkradeny sbírky německých knih z památníku. Pamětníci hovoří o tom, že knihami bylo i zatápěno pod kotli s asfaltem
Dnes bývalá Pamětní síň slouží jako koncertní a výstavní síň.
Mým návrhem je v současném českém Chebu poblíž vchodu do dnešního koncertního sálu instalovat pamětní desku, která by připomněla 20 178 padlých Chebanů z první světové války.
Edith Bergler, Bayreuth
Pramen: Striker Heribert: Cheb - historie města, Augsburg 1952
/kráceno/

Souřadnice: N50°4'40'' E12°22'7.02''
Pomník přidal: Karl W. Schubsky
Příprava dat: Milan Lašťovka

‹ ›

Vojenský hřbitov Obětí 1. a 2. světové války

Autor: Jan Kincl, 25.05.2012

Umístění: Cheb, Chatová, část obce Podhrad

Nápis:
Lomise Zachary 76.inft. Russ orth.
Mochamedjan inf.
Savirucha G….

Poznámka:

Informace z tabule umístěné v prostoru hřbitova:
Vojenský hřbitov při zajateckém táboře v Podhradě. V únoru 1915 bylo rozhodnuto o výstavbě zaj. tábora u voj.chebského cvičiště u silnice na Podhrad. Zde byly vybudovány dřevěné objekty ubytovny, umývárny, dezinfekční objekty, prádelny, pekárny, krejčovské a truhlářské dílny. V areálu bylo ubytováno 800 mužů ostrahy, důstojníků a lékařů. Tábor měl vlastní elektr. osvětlení a vodovod, v podstatě byl soběstačný. Od okolí byl oddělen hustým 2 metrovým drátěným plotem zesíleným o strážní věže. Byli zde internováni převážně ruští zajatci, všech etnik a subetnik (Baškirové,, Kumykové, Nogajové, Čeremisové (Marijci), Avarci, Krymští Romové a podobní.) Většina z nich byla vyznavači islámu, byla v táboře vystavena mešita s vysokým minaretem. První zajatci z ruské fronty dorazili do Chebu 24.března 1915 v počtu 400 vojáků. Během další doby se navýšil počet až na 10.000 mužů. Vojáci byli používání na pomocné práce v zemědělství a stavebním průmyslu. Po uzavření brestlitevského míru začaly od srpna 1918 opouštět internační zařízení první transporty s vojáky zpět do vlasti.
Na sklonku jara 1915 byl v nedaleké Velké Všeboři (již zaniklá) založen hřbitov pro zemřelé zajatce z chebsk. zaj. tábora. Plochu 300m2 vymezoval v mírně svažitém terénu jen prostý laťkový plot a nově vysazený stromový porost. Podle plánů měl být rozdělen na pět sektorů podle jednotlivých náboženství. S přibývajícímy válečnými lety se však hřbitov rozdělil na část pravoslavnou a muslimskou. Největších úprav doznal hřbitov v roce 1917, kdy byly vztyčeny dva žulové pomníky od chebského sochaře Karla Wilfera ml. (1879-1932). Muslimský monument ztvárnil umělec v podobě hrubě tesaného monolitu zakončeného turbanem, který posadil na základnu z přitesaných kvádrů. Pohledovou stranu pomníku zdobil reliéfní půlměsíc s hvězdou a arabský citát z koránu ( „Žádná duše není smrti ušetřena“). Níže se nacházela dedikce v ruštině a tatarštině ("Souvěrci věnují svým kamarádům zemřelým v zajetí")a na nápisové desce v němčině ("Věnováno ruskými Mohamedány zajatými ve válce"). Z kamenné stély pravoslavného pomníku vystupoval mohutný ortodoxní kříž s Kristovým monogramem v ruštině I.N.Z.I. ("Ježíš Nazaretský car Judejský"), pamětní nápis ("Na věčnou památku zde v Pánu odpočívajících") a věnování v němčině a gruzínštině.
Pohřbívání vál.zajatců mělo ustálená pravidla, pohřeb se konal druhý den od úmrtí. Zesnulý, zahaleného prostým pohřebním příkrove, vynášeli na prkně 4 nejbližší druzi. Do hrobu byl spuštěn dle dlouhých ceremonií pravoslavného nebo islámského rytu. Hroby byly v dlouhých řadách opatřeny nápisovou deskou na kamenném soklu se znamením půlměsíce, nebo běžnou kamennou stélou. Později byly jen dřevěné kříže se jménem na cedulce. V létě roku 1915 bylo na hřbitově pohřbeno 7 zajatců rus. národnosti. V roce 1918 zde již spočinulo 420 Rusů, 46 Italů, a 220 zajatců islámského vyznání. V roce 1926 na žádost Království Srbů, Chorvatů a Slovinců proběhla exhumace ostatků 87 Srbů, 1 Ćernohorce a 1 Bosňáka a jejich pietnímu uložení v nově zbudovaném mauzoleu v Jindřichovicích. Koncem 2.SVV zde bylo pohřebeno 13 sovětských zajatců. Od roku 19445 hřbitov zpustl. Roku 2009 byl hřbitov městem Cheb rekonstruován.
Portál CEVH uvádí: Původní válečné hroby se nedochovaly.
I.svět.válka-691 pohřbených, II.svět.válka-13 hrobů
a tyto jména: Assajew, Barbanow, Iljin, Kuznezow, Lobow, Neznámé, Neznámé, Neznámé, Neznámé, Rasporow, Rauschow, Sadeka, Titov.

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4102-10026
Souřadnice: N50°3'23'' E12°24'6'' (vstup na hřbitov)
Pomník přidal: Jan Kincl

Pomník vojákům Rudé armády

Autor: Diana Štruplová, 09.06.2007

Umístění: Cheb, Karlovarská, hřbitov

Nápis:
PAMÁTCE SOVĚTSKÝCH HRDINŮ
KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY
ABYCHOM MY ŽILI

VĚNOVÁNO PAMÁTCE 443
SOVĚTSKÝCH ZAJATCŮ
KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY
VE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE
V CHEBU

Poznámka:

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-4102-10021
Souřadnice: N50°5'6.2'' E12°23'48.1'' (vchod na hřbitov)
Pomník přidal: Diana Štruplová
Doplnění informací: pamyat-naroda.ru

‹ ›

Pomník Obětem války 1866

Autor: Karl W. Schubsky, 28.04.2015

Umístění: Cheb, Karlovarská, na hřbitově

Nápis:
1866
??

Poznámka:

nápis částečně nečitelný, dle informací Karla W. Schubského se jedná o pomník padlých účastníků války 1866 z řad chebského pěveckého spolku
(Denkmal des Egerer Sängerbundes für die Gefallenen des Krieges von 1866 auf dem Friedhof Eger)
Z boku je nápis:
Der Egerer Sängerbund, seinem unvergesslichen
Chormeister Ignaz Bendurek, 1869.
Pěvecký sbor v Chebu, svému nezapomenutelnému
sbormistrovi Ignáci Bendurkovi, 1869.

Souřadnice: N50°2'12.73'' E12°47'12.95'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Milan Lašťovka

‹ ›

Spolek pro vojenská pietní místa

Menu

Odkazy

Cheb

Pomník Obětem železné opony

Pomník Obětem 1. světové války

Pomník války 1866 - místo je zrušené

Hrob Dr. Hugo Zuckermann - místo je zrušené

Hrob vojáků Rudé armády

Pamětní deska DSAP

Památník Obětem 1. světové války - místo je zrušené

Vojenský hřbitov Obětí 1. a 2. světové války

Pomník vojákům Rudé armády

Pomník Obětem války 1866