Spolek pro vojenská pietní místa

Pomník Obětem 1. a 2. světové války

Umístění: Tehovec, střed obce, u rybníka

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2122-26999
Souřadnice: N49°58'53.36'' E14°43'49.04'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: Adam Vykydal

Pamětní deska Josef Stárek

Umístění: Tehovec, K Nemocnici, na křižovatce ulic U Chirany a K Nemocnici
Poznámka:

Černobílá fotografie:
Důstojník stojící vpravo je mjr. Rudolf Zvolánek, někdejší ruský legionář a v květnu 1945 vojenský velitel povstalců v prostoru Vojkov – Tehov.

Josef Stárek podle vzpomínek pamětníků zahynul při neopatrné manipulaci s pancéřovou pěstí, kterou si při výstřelu zapřel o břicho. (Jednalo se o zcela nový typ zbraně, s níž povstalci neuměli zacházet a proto se podobná neštěstí stávala častěji).

Centrální evidence válečných hrobů: je evidován, CZE-2122-02573
Souřadnice: N49°59'19.02'' E14°42'44.83''
Pomník přidal: Adam Vykydal
Doplnění informací: ThDr. Jakub Jukl Th.D.

Pomník Václav Vlček

Umístění: Tehovec, U Chirany, křižovatka černokostelecké silnice a silnice Tehov – Strašín, zvaná „Na Vojkově“
Poznámka:

Černobílá fotka:
Důstojník stojící vpravo je mjr. Rudolf Zvolánek, někdejší ruský legionář a v květnu 1945 vojenský velitel povstalců v prostoru Vojkov – Tehov

Informace od dcery pana Vlčka:
Václav Vlček se narodil 24. 9. 1903 v Lubech u Klatov.
Prvorozený syn z 10 dětí.
Vyučil se strojním zámečníkem, dělal v Plzni. Za krize nebyla práce, odstěhoval se zpět do Klatov. Oženil se s Janou Soběhrtovou. 1930 se narodila první dcera Milada.
Poté pracoval ve Svržně u Domažlic jako strojní zámečník v hřebčíně. Tam se narodila dcera Olga (leden 1938). Na jaře 1938 se hřebčinec i Vlčkovi stěhovali na Slovensko do Bílých Karpat. Po vzniku Slovenského štátu vyhnáni, přestěhovali se do Turkovic k sestře paní Vlčkové. V. Vlček si sehnal místo u v Říčanech u stavitele Větrovce na pile pod nádražím. Protože Větrovec musel poslat nějaké lidi do průmyslu, přešel i on do Libně do Českomoravské strojírny – automobilky. Rodina bydlela ve Větrovcově kolonii (“kolonce“), dnešní Roklanská ulice, v nájmu – v jednom domě 3 partaje.
Nebyl nikdy voják, protože byl prvorozený syn, byl osvobozen od služby v armádě.
V květnu 1945 se přihlásil, když volal rozhlas o pomoc. Přihlásil se na vojenské velitelství v Radošovicích (dnes část Říčan) a byl poslán na Vojkov. Stavěli tu barikády a bránili přístup na Prahu. Byl raněn 8. května (průstřel kolen), přenesen do „prozatímní nemocnice“ v Haškově ul. v Radošovicích. Odmítl amputaci nohy, dostal otravu a podlehl zranění 10. 5. 1945. Zranění i operace bez umrtvení snášel V. Vlček velmi statečně.
Byl velmi oblíbený, všichni jej litovali. Byl velmi hodný.
Paní Vlčková dostala penzi, ale nesměla pracovat, jinak by jí penzi vzali. Jako odškodnění dostala rodina asi 200 000 (100 000 paní Vlčková, 50 000 každé dítě). Peníze ale byly na vázaném vkladu, který se nesměl vybírat. Za měnové reformy byly pak peníze zmařeny.
V. Vlček je pohřben na říčanském hřbitově.

Souřadnice: N49°59'18.49'' E14°42'40.43'' - přibližná pozice dle adresy
Pomník přidal: ThDr. Jakub Jukl Th.D.